Historie obce v datech
1347 | místo je úředně doloženo zakládající listinou kláštera v Litomyšli/1344/.Místo je v nadmořské výši 550 m,je přibližně 3km dlouhé o rozloze 898 hektaru |
1416 | Benesch Walla si zakoupil od Johanna IV,biskupa v Litomyšli povolení k svobodnému pobytu |
1417 | byla mu udělena privilegia,jmenovitě dostal 3 robotníky k polním pracím a sám byl osvobozen od roboty pro vrchnost |
1421 | husité rabovali v Litomyšli,Poličce a Svitavech.Samozřejmě i Blumenau trpěla pod hordami husitů. Litomyšl,Polička a některé okolní vesnice tehdy navždy ztratily svoje ,,němectví,, |
1610 | vesnice měla 42 domů,29 hospodářů,a povoleno 12 chalupníků.Tehdy muselo být o námezdní síly požádáno o povolení k ,,hostování,, |
1618-1648 | 30-ti letá válka.Když Švédové obsadili Svitavy, vesnice Blumenau, Chmelík a Karle kladly odpor,aby nebyly vypáleny |
1677 | Blumenau má 204 obyvatel |
1680 | rolnické povstání: Němečtí sedláci pochodují pod vedením dědičného rychtáře Karla Wally na Litomyšl a na návrší u Pernsteinova dvora se spojují s českými poddanými.Je zde kolem 5000 poddaných. Zámecký hejtman Lichtenfels přijal delegaci zástupců revoltujících rolníků a přislíbil uvolněníroboty.Přesto později byli mnozí původci spiknutí popraveni.Z Blumenau to byli sedlák Czepa z č.p.55 a sedlák Huschka z č.p.11. |
1695 | Borová Krčma byla připojena k Blumenau jako panská ves,tehdy čítající 9 domů.Dnes stojí pouze dva,vše ostatní bylo zničeno |
1726 | syn rychtáře Wally z č.p.1 se přiženil na statek č.31.Jméno Walla na tomto statku zůstalo až do vysídlení v r.1945 |
1765 | rychtář Walla se utkal v soudním procesu s hrabětem Georgem Krustianem.Tento chtěl Wallu donutit k robotě.Proces se táhl dle tehdejších zvyklostí celých 12 let.Walla byl nucen snášet mnohé nepříjemnosti,než proces skončil byla mu odepřena svoboda,a musel vykonávat robotu dle přání vrchnosti. |
1770 | Blumenau měla tehdy 81 domů |
1775 | Walla byl uvězněn,obviněn ze žhářství,když tehdy Litomyšl podlehla požáru.Byl čtvrt roku uvězněn v Praze,musel projít špalírem 24 mužů s holemi,dostal 12 těžkých ran.Dokázal však svoji nevinu během audience u císaře ve Vídni, kde žil u rodiny Sewaldů. |
1775 | byl v Blumenau postaven obecní dům |
1775 | 16.září navštívil obec císař: Jeho Veličenstvo císař Josef II byl na inspekční cestě Čechami spolu s generálem Lassem a při cestě domů přes Poličku se zastavil v Blumenau.Vzpomněl si totiž na proces s Wallou.Ten se totiž v již zmíněném procesu obrátil dopisem s prosbou o milost na císaře a ten jej přijal tehdy k audienci a informoval se o procesu.Walla byl tehdy po věznění zraněn a k audienci ho na nosítkách přivedla jeho dcera. Císař mu přislíbil pomoc a následně rozhodl v jeho prospěch.Po setkání v Blumenau císař ještě v noci odjel do Svitav a ubytoval se v hostinci,,Zum Mohren.,,. |
1781 | dekretem z 1.listopadu byli všichni poddaní zbaveni nevolnictní,ale robotu na veřejně prospěšných pracích museli vykonávat i na dále |
1781 | 18.srpna odpoledne kolem 5.hodiny se strhla průtrž mračen a nadělala spoustu škod |
1790 | zásluhou Wally z č.p.3 byla zřízena první škola.Od tehdy byla obec nezávislá na Karle. Prvním učitelem byl Stanislaus Walla,syn rychtáře. |
1799 | ruská vojska byla v Blumenau |
1802 | velké krupobití 26.června,mnoho škod a zničená úroda.Na paměť byly dvě Boží muka postaveny k poctě sv.Jana a Pavla.Tento den se pak slavil jako místní svátek a každý rok byla k Božím mukám pořádána procesí |
1814 | Blumenau se stala samostatnou farností s kapitálem 7.260,51 zlatých |
1815 | Napoleonské války:ruští kyrysaři a huláni byli v obci.Obec byla nucena dát stravu a krmení koním |
1817 | výstavba silnice z Poličky do Svitav přes Blumenau |
1830 | byla postavena fara |
1840 | mnozí sedláci hledali způsob,jak zvýšit svoje příjmy a tak jezdili se zbožím na trhy do Brna a odtud do Grazu,Terstu,Wroclavi,Krakova,Berlín,Frankfurtu a až do Hamburku.Mnozí se vraceli s dobrým výdělkem zpět,mnozí naopak i ber peněz a někteří už vůbec,jako např.sedlák Haupt z č.p.40.Ten měl v roce 1839 nehodu u Aschaffenburku,když se jeho koně splašily,vůz se převrhl při cestě přes řeku Mohuč.Koně i s kočím spadly do řeky a utopily se. Členové rodiny dostali úmrtní list a hotovost. |
1847 | 4.září 6ti letý chlapec Josef,syn Franze Haupta,díky neopatrnosti,kdy si hrál s nabitou pistolí,zastřelil svoji 1 a půl letou sestru Albínu |
1848 | na žádost Hanse Kudlicha v parlamentu byla s konečnou platností zrušena robota |
1848 | bylo ustaveno zastupitelstvo/samospráva/ obce |
1854 | v obci cholera,každý čtvrtý občan zemřel,ještě dnes na paměť této katastrofy stojí morový sloup |
1866 | prusko - rakouská válka: v katastru obce stálo v pozicích pruské dělostřelectvo,k boji však nakonec nedošlo.Jeden obyvatel zahynul.Dva rolníci byli Prusy za nactiutrhání zavřeni,ale později propuštěni |
1869 | na základě rozhodnutí rakouského říšského sněmu rozhodnuto prodloužit povinnou školní docházku do plně ukončených 14ti let věku |
1875 | byla postavena nová dvouposchoďová škola |
1876 ve škole byla zřízena obecní kancelář | |
1883 | požár:domy č.p.35,36,38,39 a 40 lehly popelem |
1894 | založen dobrovolný svaz hasičů |
1895 | otevřena železniční trať Polička-Svitavy.V Blumenau zřízena osobní i překladová zastávka.Ministr železnic z Vídně se zúčastnil otevření |
1902-1906 | díky energickému zastupiteli Franzi Lorenzlovi byl vybudován nový kostel v neorománském slohu.Zasvěcen sv.Vavřincovi.Obec přispěla 6000 zlatými,ale pomoc museli všichni obyvatelé a to jak prací,tak i příspěvkem.Hrabě Thurn Taxis,vlastnící lesy na hranici obce,dal 700 zlatých,císař 600 |
1908 | starý kostel byl zbořen |
1914 | od začátku 1.světové války začal podnikavý zastupitel Franz Lorenzel se stavbou ,,horní,,silnice obcí až po tzv.,,Alten Au,,/,což je dnešní cesta na Chmelík,a končila tehdy u č.p.63-pozn.P.H./ |
1914-1918 | První světová válka stála obec 26 mrtvých a postrádaných. Dva kostelní zvony museli být dány na vojenské účely.Zvony původní z roku 1416 jsou však na věži kostela dodnes a jejich zvonění je v našem novém bydlišti v Aurachu při příležitos ti úmrtí slyšetz magnetofonové nahrávky |
1918 | 28.října byla vyhlášena Československá republika a 3,5milionu sudetských Němců z Čech,Moravy a Slezka bylo donuceno zůstat v novém státě,i když žádali,aby zůstali součástí Rakouska |
1926 | v obci postaven pomník obětem a nezvěstným z let 1914 až 1918.V roce 1946 byl památník Čechy zničen |
1927 | posvěceny dva nové zvony.Tyto musely být během další války 1939 - 1945 použity pro válečné účely |
1930 | v obci žilo 645 obyvatel,nežil zde žádný Čech |
1932 | vybudována nová silnice od čp.63 do Chmelíka.Obyvatelé přispěli jak prací,tak finančně |
1933 | lidová škola v obci byla trojtřídka s třemi učiteli |
1938 | 21.května vyhlášena částečná mobilizace čs.armády.Můj bratr Johann byl v té době v základní službě,bratr Franz obdržel nyní také povolávací rozkaz.Na jednom kopci u obce byla zřízena čs. armádou letecká pozorovatelna |
1938 | 23.září nařídil president Beneš všeobecnou mobilizaci.Všichni sudetští rezervisté obdrželi povolávací rozkazy,koně museli sedláci dát armádě,také dva od mých rodičů |
1938 | 29.září se Sudety s 27.000km2 a 3,5 mil.Němců staly na základě mnichovské dohody součástí Říše |
1938 | od 1.do 10.října vstup německé armády do Sudet |
1938 | 10.října,krátce po 12.hodině,vpochodovala německá armáda do Blumenau směrem od Svitav za hlasitého zpěvu písně,,Egerlander marsch,,/pochod Chebských henleinovců/.Obyvatelé je zdravili s nadšením a plni nadějí.Domy byly ozdobeny prapory. Vojáci dostali občerstvení a pečínku a později večer nad obcí v místě zvaném Mergelgrube/skládka v bývalém lomu za horním kravínem - pozn.P.H./ vzplál slavnostní oheň.Hořké zklamání však přišlo o necelý rok později,když 1.září 1939 začala druhá světová válka a veškeré naděje byly zmařeny |
1939 | farář Rudolf Klimesch oslavil 2.července svoji primici.Byl to svátek pro celou ves |
1940 | 1.září začala válka,která trvala do 8.května 1945.41 mladých mužů z Blumenau položilo svoje životy za otčinu |
1945 | 9.května vtrhla ruská armáda doBlumenau.Rabovali,znásilňovali ženy každého věku.Ve vsi zavládl mezi občany strach a hnus.Čtyři obyvatelé byli ruskými a českými vojáky zabiti |
1945 | 26.června prvních 337 občanů od kojenců,mladých či starých bylo odtrženo od domů,statků, vlasti.Pouze s pár ručními zavazadly popadnutými ve strachu a rozčilení,které si mohli vzít sebou, za brutálního bití české chátry,odešli na louku vedle vsi,kde za velkého deště museli překonat noc. Další den pochodovali pěšky 8 km do Poličky,a to museli zvládnout opět za hustého deště.Tady byli nuceni pod hrozbou zastřelení odevzdat cennosti,zlato a vkladní knížky,pokud vůbec nějaké zachránili již při konfiskaci majetku doma.Také pěkné kusy oblečení jim byly odebrány.Nebylo jim dopřáno ani polévky,kterou si připravili v kýblu,a tu jim jejich mučitelé/ozbrojení čeští civilisté/ vylili před očima. Téměř během byli nuceni projít Poličkou k nádraží,cestou je česká chátra bila a nadávala jim.Na nádraží byli donuceni /asi 60 osob/ nasednout do dobytčáku a bez jídla a vody a jakékoliv lékařské péče převáženi do ruské okupační zony.Vydechnutí bylo slyšet od těch,kteří byli zbaveni všech lidských práv,když zmizeli čeští dozorci. Ale také v ruské zoně se o tyto bezdomovce nikdo nestaral,ani Červený kříž,ani církev či zastupitelstvo.Bloudili několik dní krajem,přespávali v senících a kůlnách,žebrali o jídlo dokud někde něco nenašli.Při tomto nelidském vysídlení zemřelo bezprostředně 18 obyvatel Blumenau na tyfus ve východní zoně.Celkem během války a vysídlení přišlo o život 67 obyvatel Blumenau. Dosud zadržovaní neodsunutí obyvatelé pracovali jako pacholci a děvečky na některém statku bez nároku na odměnu nebo byli nasazeni na práce na českém území.Museli nosit na rukávě pásky s označením N = Němec a všechna práva jim byla odepřena. |
1945 | po konferenci v Postupimi spojenci v dubnu umožnili transporty Němců.Tito si směli vzít sebou 50 kg zavazadel.Menší skupina obyvatel přišla do ruské zony. |
1946 | první skupina lidí z Blumenau se dostala do Bavorska.7.listopadu posledních 55 obyvatel dorazilo do Aurachu nad Ansbachem.Mnozí byli zaměstnáni v Hilsbachu jako pomocní zemědělští dělníci.Zde v Aurachu našlo 10 rodin z Blumenau svoji novou vlast V Květné ,jak se obec nyní jmenuje,žije nyní asi 200 Čechů a jedna jediná Němka,původní obyvatelka.41 domů bylo po roce 1946 Čechy zbouráno a další zpustly. Původní obyvatelé,nyní žíjící rozptýleně na více než 200 místech Německa a Rakouska,nalezli časem. Opět přece vzájemný kontakt a Aurach se stal místem častého setkávání odsunutých rodin. |
1947 | měnová reforma v Německu.Zavedena německá marka,každý občan dostal 40,-DM. Začala nová éra Německa |
1948 | došlo k prvnímu setkání některých rodin a příbuzných v Hilsbachu |
1967 | z iniciativy Leopolda Wally,bydlištěm v Harktleugast/Oberfranken a s podporou Franze Klimesche žijícího v Aurachu,došlo k 1.oficielnímu setkání odsunutých dne 30.4. v Aurachu. Přes 200 bývalých obyvatel Blumenau se zde šťastně shledalo. |
1971 | 2.setkání v Aurachu.Další následovala v letech 1975,1979,1981 a 1983.Následovalo uzavření partnerství s městem Aurach. |
1980 | návštěva ve staré vlasti v Květné po 35 letech.23 bývalých obyvatel Blumenau se svými partnery podniklo 5ti denní cestu autobusem z Aurachu do Květné,Svitav,Litomyšle,Polička a sousedních obcí.Společně navštívili kostel a hřbitov,a mnozí našli ještě hroby svých předků.Za doprovodu varhan v kostele zpívali a modlili se,což byl velmi povznášejíci pocit a mnohým to vehnalo slzy do očí. Cestou zpátky jeli přes Vídeň a prohlédli si město. Cesta do bývalé vlasti byla nezapomenutelným zážitkem a byla účastníky ukončena starou písní z dob,kdy byli ještě v Sudetech |
1985 | v Aurachu se uskutečnilo 7.setkání vysídlenců z Blumenau již pod partnerstvím města se slavnostním programem a průvodem všech spolků.Následovalo posvěcení pamětní desky bývalým občanům Blumenau a její umístění na náměstí pojmenovaném po Blumenau. |
1987 | při příležitosti 8.setkání byla odhalena pamětní deska příchodu vysídlenců do Aurachu.Další setkání byla v letech 1989,1991,1993 |
1995 | 12.setkání s otevřením a vysvěcením muzea vysídlenců se speciální místností pro bývalé obyvatele Blumenau se starými písemnostmi,obrazy,oblečením a dalšími předměty z bývalé vlasti .Totočetné účastníky obzvláště potěšilo. |
1996 | 13.setkání v Aurachu |
1999 | 14.setkání v Aurachu |