Kostel sv. Vavřince je největší pamětihodností obce Květné a byl vystavěn na přelomu19. a20. století na místě původního dřevěného filiálního kostela přibližně z roku 1350. Z důvodu malé kapacity byl v roce 1902 přestavěn v pseudorománském slohu podle návrhu Antonína Béby. Kostel je umístěn ve hřbitovním areálu, ve kterém se dochovala barokní márnice z 18. století.  

Přeloženo z  kroniky obce zpracované panem Leopoldem Walou:

Návštěva Květné císařem je pro tuto vesnici zajisté jednou z nejdůležitější okamžiků v celé její historii. V té době byl starostou obce Franz Lorenzl. Květná tehdy patřila pod Litomyšl, ve které panovali baron Waldstein a Hartenberg. Ti chtěli, aby rychta sloužila jako robota. Proti tomu se však bránili Ferdinand Peschka z Opatova, Wenzel Sedlitzky z Koclířova, Johann Forberger z Čisté, Franz Spoler za Stašova a Franz Wala z Květné. Námitka proti robotě vyvolala proces, který trval 12 let. Jádrem celku a hlavním vůdcem byl Franz Wala, což byl velmi chytrý a energický člověk a jako jediný ze vsi uměl psát.

Číslo popisné jedna

Na východní stráni v Květné, hned vedle kostela téměř ve středu obce stojí rozsáhlé stavení s lehce zapamatovatelným číslem – jedna. Osud poslední generace v něm žijících hospodářů byl i přes zřejmé bohatství pohnutý a hlavně nešťastný. Říkalo se zde „Na Rychtě“. Po více než sto let tu žil a hospodařil bohatý sedlácký rod Puttnerů. Byli to Němci – ostatně v celé vesnici žili od poloviny třináctého století pouze německé nebo smíšené rodiny, podobně jako v nedalekém Chmelíku nebo Karli. Ve vsi žili všechny majetkové vrstvy obyvatel a Puttnerovi stáli na vrcholu – byli nejbohatší. Bralo se to jako fakt, protože jejich rod byl od nepaměti známí svojí schopností dobře hospodařit a rozmnožovat majetek, ale i ochotou pomáhat ostatním. Hospodářství Na Rychtě bylo na tehdejší poměry velké.

Borová Krčma je součást obce Květná vzdálená asi 1,5 km.. Má pouze 8 čísel. Kulturní život sdílí s Květnou.