Miss Babička
V březnu se v místní tělocvičně sešlo pár babiček, aby se pobavily, aby si zasoutěžily a také aby dokázali, že jsou ty nejlepší babičky právě pro to své vnouče. Královnou všech babiček se 23. března stala nejstarší babička v Květné, paní Hedvika Veselíková. Korunovační klenoty: tiaru, žezlo a jablko jí do rukou vložila trojice vzácných hostů, kteří se rovněž ochotně zhostili nelehkého úkolu odborné poroty. Nebyl jimi menší než olympijský vítěz v akrobatickém lyžování Aleš Valenta ( místostarosta ing. Jukl), světová zpěvačka nazývaná rovněž „rocková babička“ Tina Turner (pí. Beranová) a někdejší lékař pana prezidenta docent Pafko (starosta ing.Škařil).
Dvanáct účastnic raně seniorského až pozdějšího věku se ve vyrovnaném klání utkalo ve čtyřech skupinových a třech individuálních disciplínách. Aby měla porota snadnější rozhodování vytvořili organizátoři z účastnic nejprve čtyři družstva. Soutěžní úkoly plnily společně, přičemž navenek je prezentovala mluvčí zvolená ze středu každé skupiny. Úkoly byly rozmanité s gradující obtížností. Každý stůl se nejprve musel vtipně představit. Pak zazpíval libovolnou písničku, společnými silami namaloval obrázek a z předložených oděvů vybral oblečení z něhož upravil přidělenou modelku na předváděcí molo a model okomentoval.
Porota, která měla k dispozici hodnotící škálu 0 až 5 bodů, jednotlivé výkony bedlivě porovnávala a do následujícího kola pustila pouze dva soutěžní stoly. Zde již šlo do tuhého, protože každá soutěžící se musela spoléhat sama na sebe. Babičky předváděly, jak dokáží okrájet z jablka co nejdelší slupku, jak umějí z papíru vystříhat ozdobnou dečku pod šálek kávy a v poslechové fonotéce znalosti českých pohádek. Těsnou většinou hlasů zvítězila čtyřiasedmdesátiletá Hedvika Veselíková s dosaženým počtem obdivuhodných 58 bodů. Porotu uchvátila především precizností, s jakou odkrajovala absolutně nejtenčí slupku z jablka odrůdy Ontario.
Tak takto by zněl ryze novinářský článek, pokud by šlo o soutěž oficiální. Ale nám šlo o to, pobavit co nejvíce seniorů, což se nám i povedlo. A jak by měl z našeho pohledu článek vypadat?? Asi takto:
Máme úžasné babičky. Tedy aspoň ty, které přišly. Ještě 15 minut před začátkem akce jsme nevěděli zda některá z babiček dorazí. Z této představy nás mrazilo v zádech o to víc, že ve třídě naše přípravy sledovali novináři ze Svitavských novin a z novin Mladé fronty dnes. Druhou velkou obavou bylo, jek babičky přijmou fakt, že se o zábavu vlastně budou starat sami. Nářky na to, že se v obci dělá všechno jen pro děti, nás vyprovokovaly k akci. „ Chtějí zábavu, tak ji budou mít“, zaznělo na zastupitelstvu. Dobrý nápad a moment překvapení s obsazením vzácných hostů do role porotců se neminul účinkem. Mini vystoupená každé postavy, ing. Pepy Jukla (místostarosta) alias Aleše Valenty, ing. Petra škvařila (starosta) coby docenta Pafka a skvělé Tiny Turner v podání Jarky Beranové, byla kořením celého podniku.
Porotci dostali nelehkou úlohu kormidlovat soutěž tak, aby nezavdali příležitost k sebemenšímu pocitu křivdy a při udržení napínavoti programu až do samého závěru nenápadně směřovali vítězství k nejstarší účastnici. O to, aby pořad udržel linii a měl spád, se celé 2,5 hodiny starala dvojice koferenciérů ( ing. Štěpánka Dvořáková - místostarostka, Stanislav Větrovský). Mezi oběma soutěžními částmi přispěly děti z místní základní školy pestrým programem. Nacvičila ho s nimi pí. uč. ing. Zdeňka Mojdlová. Dojemné a příjemné setkání dvou věkově odlišných generací umocnilo atmosféru sounáležitosti a porozumění. A babičky? Ty se po počátečním šoku, kdy zjistily, že se po nich bude bude chtít více, než sedět a poslouchat připravené vystoupení kohosi třetího, postupně dostávaly do ráže. Soutěžily s nadšením a přiměřenou dávkou ctižádosti, takže došlo pouze k jedinému zádrhelu. To tehdy, když měly malovat obrázek.
Protože opravdu netušily, co je čeká, nevzaly si s sebou brýle. S každou další disciplínou nabývaly soutěžící na odvaze a jejich výkony byly skutečně pozoruhodné. Zaujaly například zpěvem. Při závěrečné korunovaci převzaly režii už zcela do svých rukou. Přistoupily na hru, udělali špalír s „děkovačkou a líbačkou“ vítězky, přesně tak, jak to známe z televize. Příjemné posezení se všemi aktéry po skončení programu nechalo doznít zážitkům, které jak se domníváme, skutečně nepatřily k těm všedním.